speeedy cars

Automobilka Mitsubishi se už delší dobu nenacházela v dobré pohodě, stále čeká na výrazný model, který ji nasměruje k lepším časům a právě nový Outlander má k tomu ty nejlepší dispozice. Od začátku až do konce je postaven pro evropské zákazníky, může za to především spolupráce s PSA, přesněji řečeno výroba tří vozů postavených na stejném základě. Mitsubishi Outlander má však oproti Citroe¨nu C-Crosser a Peugeotu 4007 velikou výhodu, na evropský trh přichází se značným předstihem, a má možnost přitáhnout více zákazníků. Abychom vyzkoušeli opravdové schopnosti Outlanderu, přizvali jsme ho do náročného srovnávacího testu (společně s časopisem 4x4), ve kterém jsme mu namíchali koktejl jednoho evropského, jednoho korejského a dvou japonských konkurentů. Zaměřili jsme se především na rozdíly v jízdních vlastnostech na silnici a v terénu, v závěru také na praktičnost a využitelnost celého automobilu. Velký souboj pěti  sportovně užitkových vozů začíná.
Velké rozdíly na asfaltu
Dobrý základ rozhoduje
Do testu jsme postavili pětici, která má téměř shodný výchozí základ. Všechny vozy disponovaly moderním turbodieselovým motorem, pěti nebo sedmimístným interiérem, pohonem všech kol, podobnou světlou výškou a také základní cena se příliš nelišila. Tím však veškerá podobnost skončila. Ve své podstatě můžeme konstatovat, že jejich hlavním domovem, vzhledem k nízké světlé výšce karoserie, která se pohybovala od 180 mm (Toyota a Mitsubishi), přes 185 mm (Honda) až do 220 mm (Land Rover), bude silnice. Proto jsme se soustředili na jízdní vlastnosti a komfort.
Jasným vítězem v oblasti jízdních vlastností se stal Mitsubishi Outlander. Z celé pětice vykazoval chování blízké osobním vozům. Minimální boční náklon a jistota v zatáčkách,strmé a rychle reagující řízení, stejně jako pocit nižšího těžiště dělá z Outlandera velkého favorita. Odpružení představuje ideální kompromis mezi komfortem a sportovním laděním. Charakter se zásadně nemění v režimu 2WD ani 4WD, Outlander je dlouho neutrální a až v mezních situacích začne vykazovat nedotáčivost. Za jeho volantem se bude každý řidič cítit příjemně, ideální pozici si najde rychle a pochvalu si zaslouží intuitivní rozmístění ovládacích prvků.
Vcelku překvapivě se těsně za Outlanderem držela Toyota RAV4, která svými rozložitými proporcemi budí dojem velkého kliďase, ale nízká hmotnost z ní děla mrštného sportovce. Jediným rozdílem je snad pouze větší náklon karoserie a měkčí naladění podvozku. S touto dvojicí dokázal držet krok ještě nový Freelander, který při vyhýbacím manévru efektně zvedal pravé zadní kolo. Na celkovém projevu inženýři z Land Roveru hodně zapracovali, Freelander se nenechá vyvést z míry, poskytuje dobrou odezvu a jeho handicapem je snad jen vyšší světlá výška karoserie, z toho plynoucí vyšší těžiště a hmotnost. Někomu by mohlo ještě vadit tvrdší nastavení odpružení.
Dvojice opodál
Bez dalšího překvapení
V každém srovnání musí být někdo na dalších místech a to padlo na Chevrolet Captivu.  Ano, jízda s ní je komfortní, ale... Odpružení je možná až příliš měkké, ale přitom se do interiéru přenášejí rázy při přejíždění příčných nerovností. Řízení neposkytuje žádanou odezvu, při rychlé změně směru má prodlevu a k zatočení potřebuje o skoro půl otáčky více než Outlander. Captiva je výrazně nedotáčivá, výhoda v podobě komfortního podvozku se převádí na nevýhodu v podobě větších náklonů v zatáčce, k čemuž přispívá také velká hmotnost vozu. A to ve spojení se sedadly s minimálním bočním vedením nutí zpomalovat do zatáček. I přesto lze o Captivě hovořit jako o příjemně pohodlném voze zvládajícím s přehledem především velké porce dálničních kilometrů.
A co Honda? Na asfaltu si s turbodieselem vysloužila čtvrté místo. Pocitově je hodně přetáčivá, potvrzují to i čísla, výška 1810 mm je největší. Stejně překvapivý je rozdíl v chování mezi zážehovou a vznětovou verzí. S turbodieselem je o více než 100 kg těžší, CR-V také více padá na předek a nepomáhá tomu ani pohon všech kol. Paradoxně se za jejím volantem budete cítit velmi dobře. Podobně jako Outlander připomíná osobní vůz, sedadla s loketními opěrkami dopřávají cestujícím vpředu maximum komfortu. Velkým plusem je řadicí páka umístěná na středovém panelu, ovládání CR-V je absolutně bezproblémové.
Naftové orgie
Na výkonu nezáleží
Dalším důležitým článkem, který se pojí s jízdními vlastnostmi, musí být pohonná jednotka. Trojice testovaných měla turbodiesel s objemem 2,2 l, dva účastníci se spokojili s dvoulitrem. Výkonově si byli všichni hodně blízcí, jediná Toyota RAV4 se dostala pod 140 koní. Ale největší výkon neznamená hned vítězství, důležitějším parametrem je točivý moment a jeho využitelnost. Stejně tak nás zajímala kultivovanost chodu a chování ve spojení s převodovkou. Tady si absolutorium zaslouží Land Rover Freelander, který se svým novým TD4 (vyroben v koncernu Ford), nedával ostatním šanci. Síla, zrychlení a chuť jet byla vynikající. Odhlučnění si zaslouží také pochvalu, a tak jedinou vadou na kráse zůstane trošku větší spotřeba, která je vykoupena nejlepší dynamikou. Převodovka řadila sametově, chod řadicí páky byl krátký a přesný.
Mitsubishi, Honda a Toyota jedou na stejné vlně. Jejich pohonné jednotky poskytují dostatečnou porci dynamiky odpovídající vozům kategorie kompaktních SUV. K převodovkám nemáme žádné výhrady, šest stupňů je tady dobře odstupňováno a drobné rozdíly jsou jen v průměrné spotřebě.
Nejekonomičtěji se chovala Honda CR-V, která by mohla společně s Toyotou RAV4 vyučovat ve vytříbeném chování. Motory téměř neslyšíte, uvnitř je příjemné ticho, že máte pod kapotou vznětovou pohonnou jednotku poznáte pouze, než se motory ohřejí. Zato Outlander by se mohl stydět, nebo přesněji řečeno Volkswagen, od kterého si Mitsu-bishi koupilo dvoulitrové PD. Zvukový projev turbodieselu se do interiéru přenáší velmi výrazně.
Výhrady máme také k agregátu v Chevroletu. Nový dvoulitrový vznětový motor má dostatek síly, ale zátah přichází až ve vyšších otáčkách a krokem zpět je použití 5stupňové převodovky. Na pětku při 130 km/h dosahujete již 3000 otáček a tím i odpovídající hlučnosti, která se zvyšující rychlostí přece jen stoupá.  
Jen lehký terén
Land Rover a ti druzí
Přesně takto výstižně by bylo možné hodnotit schopnosti těchto pěti kompaktních SUV na nezpevněném povrchu. Světlá výška jejich karoserií jim už dopředu stanovuje, kde se budou pohybovat. Úplně všichni zvládnou levou zadní jakoukoliv polní cestu, ale pro čtyři z nich tady terénní anabáze končí. Žádné křížení náprav ani systémy pohonů všech kol nedovolují nic více než zvládnutí šotolinové cesty nebo pohodovější výjezd směrem ke sjezdovce. Nejhůře je na tom v tomto případě bohužel Honda, která díky oplastování spodní části karoserie dře při přejíždění i drobných nerovností. Nejlépe ze všech se v terénu projevuje Land Rover Freelander. Má k tomu také nejlepší dispozice. Spodní část karoserie je od země 220 mm a pohon všech kol se spojkou Haldex má čtyři režimy, právě na různé druhy povrchů (silnice, nezpevněný povrch, písek a těžký terén). Ze zkušeností při testování Freelanderu můžeme říct, že z kompaktních SUV toho zvládne opravdu nejvíce. Stává se tak nejuniverzálnějším z naší pětice. Outlander používá systém pohonu 4x4 nabízející využití pouze přední nápravy, automatického režimu 4x4, který sám rozděluje, kolik síly se na jakou z náprav přenese, nebo režim Lock, kdy uzavřete mezinápravový diferenciál a síla se rozděluje v poměru 50:50. Stejného systému, tedy variabilního rozdělení točivého momentu mezi jednotlivé nápravy a zamknutí v poměru 55:45, využívá Toyota RAV4.
Chevrolet Captiva a Honda CR-V pak mají stabilně pohon předních kol, ke kterým se elektronicky po jejich prokluzu připojují ty zadní. Jedinou nevýhodou tohoto systému je snad prodleva právě v připojení zadní nápravy.
Záleží na vkusu
Pro evropské zákazníky
Hodnocení designu exteriéru a interiéru necháme tentokrát na vás, jelikož chceme zůstat aspoň trošičku objektivní. Navíc všechny testované automobily jsou navržené právě tak, aby vyhovovaly evropským zákazníkům. Jejich design ctí současné trendy, mimo jiné také tradice dané značky, žádný z nich zásadně nevybočuje z řady. Snad jen Honda CR-V netradičně ztvárněnou přídí a boky. Tento vůz má ve své poslední generaci už mnohem blíže ke crossoveru než k SUV.
Pět nebo sedm?
Plnohodnotný rodinný automobil
Cílovou skupinou kategorie SUV jsou aktivně žijící rodiny minimálně se dvěma dětmi. V současné nabídce jsou vozy, které zvládnou pětičlennou posádku, ale stále častěji se objevují sedmimístné varianty. O jejich výhodách lze jen stěží hovořit. Na poslední řadě převezete pouze děti, ale téměř žádná zavazadla. V testované pětici byla dvojice se sedmi místy. Captiva nabídla nejvíce prostoru pro všechny, protože těžila z největšího rozvoru a téměř největší délky. Hned za ní se o slovo hlásil Outlander a Honda CR-V. Na opačném konci byla nejkratší Toyota RAV4.
Dobrý start
Outlander prošel na výbornou
Rozhodování mezi pěticí moderních sportovně užitkových vozů není snadné. Přesto. Outlander v konkurenci obstál na jedničku. Když budeme brát pro hodnocení v potaz pocity z jízdy a každodenního používání v poměru s cenou, musí skončit na prvním místě. Na druhé místo si dovolíme i přes vyšší cenu dát Land Rover Freelander, třetí a čtvrtá bude Toyota RAV4 a Honda CR-V. S nimi soupeří Chevrolet Captiva. Lepší sladění motoru a převodovky by ji zcela jistě posunulo výše.
Test vznikl s redakcí časopisu 4x4.